Včerejší den s Kristý byl pro mě neskutečný posun, cítila jsem se tak dobře jako už měsíce ne.. Spánek z pondělí na úterý byl nejvydatnější snad za poslední roky..;) Za poslední týden jsem zažila asi nejhezčí dny za poslední roky.. nevěřila jsem, ale ta změna je obrovská. Vrátila se mi neskutečná chuť do života.

Po pravce jsem se cítila moc příjemně. Tělo se uvolnilo a vzniklo v něm víc prostoru. Pohyb je teď trochu volnější, předchozí stažení povolilo, snad se mi i líp napřimuje. A taky jsem teda vnímala takové přiblížení k sobě, znovunalezení citlivosti. Že ten čas pro moje opečování přinesl nějaké propojení na čas sebepoznávání před dětmi, to mě teď tak letmo ťukalo… Tím soustředěním na děti a frmol kolem jsem tenhle svůj svět trochu opomíjela. Tak jsem ráda, že se mi to zas připomnělo a doufám, že se mi to podaří dál živit.:)

Úplně nevím, jak bych popsala nějakou zpětnou vazbu na tvojí práci. Bylo to spíš o pocitu. Když nad tím přemýšlím, hlavou, rozumem, tak jsi vlastně nic moc neudělala a i přesto jsi udělala mnoho, byla jsi, naslouchala jsi, nezpochybňovala. I celý výlet do nitra skrz meditaci, nebo jak bych to nejlépe nazvala, byl hlavou považován za zbytečnost, hloupost, jak něco takového může fungovat = k čemu to je jako? Ano, v tom jsem byla a mnoho z nás vychováno. A přeci z toho vzešel příjemný pocit, něco uvnitř, co se nedá moc pochopit. Nějaká naděj, síla, radost, láska. Člověk to může jen přijmout. Možná hlavě pomáhá, když jí tak přelstíme a můžeme říct, že je to jenom hra, že je to takové hraní si s představami, slovy. Ale co je skutečné? Proč si nezahrát tuto hru? Je myšlenka snad méně skutečná než to, co si myslí hlava?

Obě setkání byl moc příjemný čas s Tebou, jako ženou, příjemný čas se mnou, s mým nitrem. Ať to bylo jakkoliv a bylo to cokoliv, bylo to příjemné. Díky Ti.

Jako dvojnásobná maminka, která se díky rodičovství dala na cestu seberozvoje, i proto, že jsem si v jednu chvíli sáhla na dno fyzické i psychické, si velmi uvědomuji důležitost sebepéče, kterou nás nikdo neučí.

Proto jsem si pořídila kurz automasáž bříška. Teoreticky jsem se nedozvěděla mnoho nového, ale prakticky kurz velice oceňuji. Je v něm nádherně popsána praxe, která vede k dosycení energie, kterou jako matky, partnerky a pracovnice neustále rozdáváme okolo.

Největší výzvou je vyhradit si čas pro praxi, protože kompletně v ideálním případě zabírá cca hodinku. Na druhou stranu, jakmile si jednotlivé praxe člověk osvojí, může se věnovat kterékoli části, na kterou má zrovna chuť a vždy ho to příjemně uvolní a dobije. Každé ženě bych doporučila vytvořit si svůj pravidelný sebepečující rituál a tento kurz je vynikajícím návodem, jak na to. Moc ráda vás sleduji, děkuji za vaši práci a držím palce do budoucna.

Po zhlédnutí jednoho rozhovoru s Ripsi jsem si uvědomila velkou podobnost svých problémů s některými jejími a proto jsem ji oslovila s žádostí o pomoc. Popsala ji svůj stav – opakující se záněty močového ústrojí a silné nevysvětlitelné ataky panického strachu přicházející převážně v noci. Ripsi mi vysvětlila souvislosti mezi fyzickými a psychickými stavy a problémy s tím, co v sobě máme a co jsme zdědili z rodu a pomohla mi odkrýt napětí, které jsem měla usazené hluboko v sobě. Nevyřešila problém za mě, ale krásnou a jemnou energií se na mě nacítila a pomohla mi to řešení v sobě najít. Velmi intuitivně a citlivě provedla řízenou vizualizací, díky které se mi podařilo to zamuchlané klubko napětí uvolnit. Strachu jako takového jsem se nezbavila, to ani nechci – v určité míře je přirozenou a zdravou součástí našeho života. Nyní ho ale dokážu ovládat. Jako bych si ho ohraničila a když ke mě nějaký přijde, dokážu se od něj odpoutat a „prohlédnout“ si ho zvenčí. Už nejsem jeho součástí, už mě nepohlcuje. Je to běh na dlouhou trať a nic se nevyřeší hned. Je potřeba se sebou neustále pracovat. Vše jde ale mnohem lépe, když už vás strach neovládá, upraví se vám vaše menstruace a vy se dokážete daleko více napojit na sebe a svou vnitřní ženu. Velké díky Tobě!

S Ripsi se znám delší dobu a byla jsem účastna vícero jejího působení. Začala jsem na konstelacích (na které jsem tehdy šla poprvé) a takovou bombu jsem ještě nezažila. Na konstelace k ní jezdím opakovaně a vždy se ve mně uvolní velké kusy zablokovaných a podvědomých zranění. Dostavuji se k ní i na ženské kruhy v Kostelci, kde má téměř vždy připravená i nějaká energetická cvičení, která mi také velmi pomáhají. Líbí se mi, jak je kreativní. Je z ní znát veliká síla a napojení. Je velmi racionální a dokáže své konání podložit vědeckými poznatky, což může uklidnit i největšího skeptika. Její sebevědomí vyvolává důvěru a pocit bezpečí a zajištění, stability. Jednou jsem se v určité fázi svého života dostala do velmi prudkého kvantového skoku, pro mě první zkušenost. Ohýbala se mi realita a nebyla jsem schopná dostat své vědomí zpět do těla. Kontaktovala jsem Ripsi a díky její ukotvenosti mě dokázala uklidnit a provézt meditací na usazení v lůně a navrácení pocitů bezpečí a tělesnosti. Během tohoto procesu jsem neměla ani jednou pocit, že bych měla na sebe s výsledky spěchat nebo že bych jí obtěžovala. Což je pro mě velmi důležité. Byla trpělivá, vnímavá a pevná a mohla jsem se o její stabilitu opřít. Hodně se mi ulevilo, že se s tím mám ke komu obrátit, protože upřímně nemám pocit, že bych z někoho jiného cítila, že by na takový rozsah zkušenosti stačil. Ripsi má velmi široké pole působnosti. Těším se na další praxe a určitě ráda spolupráci s ní doporučuji.

S Kristýnkou jsem prožila těhotenství, kdy mi byla přítelkyní, se kterou jsme otevřeně probíraly vše okolo těhotenství, rodiny, o běžných starostech, radostech, obavách, myšlenkách, emocích. Byla mi podporou při domácím porodu. Podporovala vůněmi, dotekem, slovem, svým klidem, kouzlila rebozem. Dopřála jsem si s ní krásný, nezapomenutelný, uzdravující, přirozený porod. Též laktační poradenství, kdy jsem s ní mohla mluvit o uvězněných emocích. A na závěr uvolňující a napravující péči po porodu PRAVKU💜Děkuji Ti