Po pravce jsem se cítila moc příjemně. Tělo se uvolnilo a vzniklo v něm víc prostoru. Pohyb je teď trochu volnější, předchozí stažení povolilo, snad se mi i líp napřimuje. A taky jsem teda vnímala takové přiblížení k sobě, znovunalezení citlivosti. Že ten čas pro moje opečování přinesl nějaké propojení na čas sebepoznávání před dětmi, to mě teď tak letmo ťukalo… Tím soustředěním na děti a frmol kolem jsem tenhle svůj svět trochu opomíjela. Tak jsem ráda, že se mi to zas připomnělo a doufám, že se mi to podaří dál živit.:)

Ahoj Kristýnko, moc zdravím :-* je to fakt krásný mazec, pomalu se otevírají nové dimenze a ochutnávám dosud málo známé pocity a přístupy 🙂 například nadhled, klid a důstojnost 😀 a jistota! Napřed se objevilo takové prázdno a bolení v krku, asi po těch drátech-omezujících přesvědčeních a trochu možná i leknutí z té nabyté svobody :-D. Ale jsem s tím ok, to prázdno teď potřebuju, prostor. A děda jakoby pořád stál za mým pravým ramenem a sytil mě dál a pomáhal mi kultivovat tu rovnost a hrdost, z levé strany cítím to laskavé požehnání babiček. I fyzický postoj je rovnější – a to najednou tak samozřejmě! Ze zvyku víc zatěžuju levou nohu – ale ta pravá je tam teď taky, a dost jistá! A dochází nové a nové významy té Rovnosti za všech okolností. Je to fantastický! I ten strach z „chyb“, zdá se, ustoupil, když cítím, že není třeba se hrbit, ohýbat a vyčítat, nebo se snažit všechno řídit. To je velká úleva! A mnohem víc oceňuju i svého muže vnějšího, uvědomuju si víc jeho sílu, která je ohromná. A trochu víc si někdy i uvědomím, že jakékoli soudy, hodnocení a nálepky jsou úplně mimo. Už teď komunikace plyne s větší lehkostí, nejen doma. A najednou mi jde i spousta věcí mnohem snáz vytřídit a uklidit, z chaotického plánování se stává i trochu frajerský klídek 😀 samozřejmě vím, že bude potřeba novinky pěstovat a vím, že to půjde postupně, zvyk je zvyk. Ale s tím už si přijdu fakt v pohodě :-)) Kristý, to byl nejvíc Boží dárek, nedá se za něj dost poděkovat. Přesně – bude to ještě velký 😀

Úplně nevím, jak bych popsala nějakou zpětnou vazbu na tvojí práci. Bylo to spíš o pocitu. Když nad tím přemýšlím, hlavou, rozumem, tak jsi vlastně nic moc neudělala a i přesto jsi udělala mnoho, byla jsi, naslouchala jsi, nezpochybňovala. I celý výlet do nitra skrz meditaci, nebo jak bych to nejlépe nazvala, byl hlavou považován za zbytečnost, hloupost, jak něco takového může fungovat = k čemu to je jako? Ano, v tom jsem byla a mnoho z nás vychováno. A přeci z toho vzešel příjemný pocit, něco uvnitř, co se nedá moc pochopit. Nějaká naděj, síla, radost, láska. Člověk to může jen přijmout. Možná hlavě pomáhá, když jí tak přelstíme a můžeme říct, že je to jenom hra, že je to takové hraní si s představami, slovy. Ale co je skutečné? Proč si nezahrát tuto hru? Je myšlenka snad méně skutečná než to, co si myslí hlava?

Obě setkání byl moc příjemný čas s Tebou, jako ženou, příjemný čas se mnou, s mým nitrem. Ať to bylo jakkoliv a bylo to cokoliv, bylo to příjemné. Díky Ti.

Moc děkuji Kristý za terapii. Když jsem ji slyšela mluvit na STRP, zasáhlo mě povídání o mužích a uvědomila jsem si, že je to téma, na které jsem se z tohoto úhlu pohledu nedívala a moc mě to lákalo se s Kristý potkat. Cítila jsem se v její blízkosti chráněná a opečovaná a nebála jsem se naprosté otevřenosti. Děkuji za to, Po terapii se začaly dít zajímavé věci. Určitě by bylo fajn se ještě potkat a otevřít další vrstvy. Takže doporučuji všem, které zavolala terapie jako mě.

Od konzultace to je myslím týden a půl a já fakt cítím změny! Mám pocit, že jsem o dost vyrovnanější. Ekzém se mi teď trosku zhoršil a objevil se mi koutek na puse a pusa mi začala praskat a tak jakoby zesychat. To by možná mohla být nějaká reakce, že? Malá předevčírem přišla s “bobkem“ a já o tom ani nevěděla. Myslím, že jsme na dobré cestě, moc děkuji.

Kristýnka mě jako dula a přítelkyně provázela přípravnými konzultacemi před porodem a po-porodní péčí, kdy mi byla dopřána tzv. Pravka. Předporodní konzultace mi velmi pomohly. Kristýnka je skvělý člověk, kterého se můžete zeptat bez studu opravdu na cokoli a opravdu nikdy jsem se u toho necítila hloupě. Vždy jsem byla nabitá pozitivní energií a díky přípravě s Kristýnkou, kdy jsem odstranila svoje strachy z neznámého, nám byl s přítelem dovolen ten krásný jedinečný zážitek, že když přišel den D a praskla mi voda, měli jsme oba úsměv od ucha k uchu a prožili doma nezapomenutelné krásné harmonické chvíle, kdy jsem čekala na pravidelné kontrakce než pojedeme do porodnice. Byla jsem odevzdaná procesu zrození, který mne, mého partnera a naše miminko čeká. Nikdy na ten moment nezapomeneme. Byl plný štěstí, těšení se a užívání si posledních chvil doma, kdy jsme s miminkem jedno tělo. A já tímto znovu děkuji Kristýnce, za její laskavé konzultace, kdy mi pomohla odstranit moje strachy. Když poslouchám své okolí, není toto samozřejmostí, moment prasknutí vody je často doprovázen panikou i strachem a je to škoda. Kdybych mohla volit znovu, jinak, chtěla bych Kristýnku i u porodu. Na poporodním sezení jsme si vše retrospektivně prošly a byla mi doporučena a dopřána tzv Pravka. VELMI to doporučuji každé ženě! Je velká škoda, že z našich tradic vymizela a spousta žen ani neví, že existuje a můžou si ji po porodu dopřát. Byl to pro mne neskutečně příjemný a relaxační zážitek a to jak psychicky, tak fyzicky. Přála bych si, aby se pravka opět dostala do povědomí lidí a ženy si ji po porodu dopřávaly běžně.